Děti nezlobí, dospělí ano

Když dítě běhá a třeba jen obyčejně křičí, myslíte si, že je právě tohle zlobení? Jenže nepovažujete náhodou právě tohle za zlobení proto, že se vám dětský křik zrovna nehodí a znervózňuje vás? Odborníci tvrdí, že dítě nezlobí. Buď se nudí nebo se chová zkrátka tak, jak to odpovídá jeho věku. Což je velmi důležité si uvědomit. Odborníci také tvrdí, že si za to dospělí mohou sami. Svou nedůsledností, neschopností vychovávat a nezájmem obecně.

Živé neznamená zlobivé

Živé děti rádi nazýváme také dětmi hyperaktivními, a dokonce do nich v některých případech „cpeme“ i spoustu prášků, aby byly klidnější. Jenže ony potřebují třeba jen o kousek více naší pozornosti a našeho zájmu o jejich hry, zájmy, pocity, prostě o ně samotné.

Velmi často se dětská řekněme roztěkanost projevuje u dětí, které nemají sourozence, nebo jsou jejich sourozenci o hodně starší a už nemají tolik zájmu si s těmi malými prcky hrát jejich dětské hry.

Předvídat, znamená vyhrát

Jistě všichni dobře znáte situace, kdy je plná čekárna u dětského pediatra a už při představě, že vás v ní čeká nejméně hodina čekání, než se dostanete se svou ratolestí na řadu, ve vás vyvolává nervozitu a jste naštvaní. Jenže to dítě, pokud mu tedy není opravdu hodně špatně to je výzva ke hře, k získávání nových kamarádů a k činnostem, která vám v tu danou chvíli nejsou ale vůbec po chuti.

To jste ale sobci, viďte! Myslíte jen na sebe a zase jen na sebe. V podstatě každá činnost dítěte vás štve. Pokud ovšem máte s sebou obrázkový časopis, oblíbené autíčko, dnes třeba mobilní telefon nebo tablet, na kterém se dají hrát hry, nejspíš budete mít nejhodnější dítě v celé čekárně.

Chcete, aby vás děti nezlobily?

·         Dávejte jim splnitelné úkoly a „příkazy“.

·         Chvalte děti za správné chování, je to pro ně mnohem větší hnací motor než kárání. Sami to znáte z práce, nebo ne?

·         A když už káráte, zkuste jim zakázat něco, co mají rády, aby si vše uvědomily. Ale prosím, jen splnitelné věci, a hlavně zákaz dodržte!