Děti a jejich slovník

O tom, že děti rády používají silná slova, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Stačí se na ulici zaposlouchat do některého dětského rozhovoru. Kolikrát máte pocit, že byste potřebovali nějaký vhodný slovník cizích slov.
·         Kde se v dětech (kolikrát opravdu malých) bere ta potřeba používání vulgarismů?
·         Je to jen „zakázané ovoce“, nebo nás chtějí na něco upozornit?

Děti prostě zkoušejí, kam až mohou zajít. Vulgární výrazy jsou pro ně velice zajímavé. První zkušenosti získávají velmi brzy. Není výjimkou, že vás oslní už první den pobytu ve školce. Ačkoliv některá slova znějí z úst čtyřletého prcka opravdu úsměvně, smích v tomto případě rozhodně není na místě. Dítě by to pouze utvrdilo v přesvědčení, že je to tak v pořádku. Není ani potřeba prudká reakce. Obě varianty dítě ubezpečí, že to je ta správná cesta k získání pozornosti. Jestliže máme jako rodiče jistotu, že slovník našeho potomka není pokažený tak trochu i naší zásluhou, pak stačí vysvětlení. Některá slova jsou prostě nevhodná a nepěkná a slušný člověk je ve svém výrazivu nemá. Jestliže domluvy nepomáhají, mohou přijít ke slovu i některé tresty. Každé dítě většinou rádo mlsá.
·        A uznejte sami, že čokoláda do sprostých úst nepatří.

Vulgarismy do slušné společnosti nepatří

Dětští psychologové doporučují ještě jedno řešení tohoto zapeklitého problému. Jestliže dítě použije silného výrazu například při společné hře nebo akci, tak prostě veškerou zábavu ukončete. On si ten malý nezbeda příště rozmyslí, jestli chce v té zoologické zahradě zůstat a obhlédnout všechny pavilóny, nebo jestli chce odejít už od pokladny.
·        V některých případech pomáhá i forma odměn.
V tomto případě by se ale mělo jednat o dlouhodobý proces a nedávat odměnu za to, že dítě řeklo konečně jednu slušnou větu. Dítě si prostě musí uvědomit, že používáním vulgárních výrazů může jen ztratit.