Plastová brčka: zhouba přírody, spása lidí

Plastová brčka jsou bezpochyby problém. Asi každému z nás už se stalo, že i když v restauraci výslovně řekl, že onu plastovou věc v našem pití nechceme, stejně v ní přistála. Naprostá většina z nás je nepotřebuje, protože máme pocit, že brčka jsou dobrá tak maximálně pro děti do pěti let. Navíc, v současné době už jsou na trhu papírové, kovové nebo skleněné verze, nebo i verze vyrobené z trvanlivého plastu. Pamatujete si ještě různá zatočená, zábavné slámky, která jsme měli jako malí, a která se v pohodě dala umýt a používat pořád dokola? Tak proč je nejde používat i restauračních provozech? Koneckonců, například v čajovnách se běžně používají džerby, jejichž součástí je kovové brčko, a nikdo se nad tím nepozastaví. Tak proč bychom nemohli recyklovatelné slámky používat i v běžných provozech?

Problém je, že pro některé lidi jsou plastová brčka skutečnou záchranou. Jde například o lidi s různými motorickými poruchami, nebo pro které je například z důvodu úrazu složité napít je z hrnku nebo sklenice. Jistě, tito lidé by mohli používat třeba sklo nebo kov, ale problém je, že plastové brčko umožní zchlazení nápoje, takže je tam menší riziko, že si spálí pusu nebo naopak se napijí něčeho studeného. Pokud jde o papírová brčka, tak ta sice pití zchladí, ale zase pokud si ho v pití necháte moc dlouho, tak se z něj stane rozmočený kousek papíru. Pro tyto lidi by sice bylo možné, aby si s sebou nosili znovu-použitelná plastová brčka, protože asi málokdo chce pít z brčka po někom, kdo má v puse stehy, ale představte si chodit do baru se slámkou v kabelce.

Je tady nějaké řešení, které by fungovalo pro všechny? My, kteří je nepotřebujeme, bychom rozhodně měli více trvat na tom, že slámku nechceme. Třeba bychom mohli začít na tom, že restaurace je místo toho, aby je dávaly automaticky, budou mít na baru, aby se každý mohl rozhodnout.