Telekomunikace – od telegrafu k mobilnímu telefonu

Éra elektrických dálkových spojů začala po roce 1840, kdy se po drátech nebo kabelech začaly posílat telegramy – nejprve mezi velkými městy, později i mezi světadíly. Po telegrafu přišly telefony, které přenášely lidský hlas jako zvukovou vlnu. Rádio pak otevřelo bezdrátové spoje a mikroelektronika umožnila vytvořit přenosné přístroje. Příchod modemu umožnil na telefonní linky napojit počítače a ostatní číslicová zařízení. Nová technika snížila náklady a zvětšila objemy přepravovaných informací, ale hlad po stále širší míře a kvalitě spojení roste téměř geometrickou řadou.

Alexander Graham Bell (1847 – 1922) se narodil ve Skotsku, ze zdravotních důvodů se odstěhoval do Kanady a později do USA. Většinu svých prací vytvořil na Bostonské universitě, kde byl profesorem fyziologie hlasu; mimo jiné i učil neslyšící studenty.
Na telefonním přístroji pracoval s Thomasem Watsonem a jeho první slova, přenesená po drátě byla: „Pane Watsone přijďte, potřebuji vás tu“. V roce 1876 si dal vynález patentovat, v roce 1877 dokonce založil Bell Telephone Company, aby vynález prosadil, avšak jako podnikatel příliš neobstál.

První telefony měly generátory s klikou a ty sloužily k výrobě elektřiny pro provoz přístroje. Otáčecí číselník se objevily v roce 1896. Do té doby museli lidé požádat spojovatelku o spojení.  V telefonních ústřednách pracovaly spojovatelky, které spojovaly hovory tak, že zapojovaly elektrické dráty do patřičných zdířek. Dnes jsou telefonní ústředny automatické. Moderní telefony mají ozvučená tlačítka. Každé tlačítko tvoří vlastní tón a tyto tóny dokáže telefonní ústředna rozpoznat.

Mobilní telefony se začaly šířit v 80. letech dvacátého století. První přístroje byly velké skoro jako cihla, ale postupem času se zmenšovaly. Mobilní telefony posílají signál bezdrátově pomocí mikrovln. Signál zachycují speciální antény, které je posílají do ústředny. Signály jsou přeposílány prostřednictvím antén nebo optických kabelů do ústředen napojených na pozemní síť.