Židovské památky v Heřmanově Městci

V 16. století tedy v Heřmanově Městci vzniká také náboženská obec.
 
Nejstarší známá modlitebna v Kostelecké byla r. 1623 zničena požárem, avšak po změně majitele panství mohou Židé vybudovat novou synagogu na kraji nové ulice.
1727 musela synagoga opět ustoupit, protože Židé museli přísně dodržovat vzdálenost svých obydlí od těch křesťanských. Synagoga byla totiž nešťastně v přímém dohledu na katolický kostel.
Plynutím času si přesto židovské náboženství našlo ve vsi své místo.
 
Dnes jsou všechny židovské památky opraveny a zpřístupněny veřejnosti.
V Židovské škole je zřízena galerie Cyrany, opravená Synagoga slouží jako kulturní stánek pro pořádání výstav, koncertů a společenských akcí.
 
Pro dnešní občany jsou z této historie asi nejpřitažlivější židovské hřbitovy. Heřmanův Městec tuto dech beroucí památku skrývá.
 
Židovský hřbitov
Zdejší hřbitov je nejstarší v celém širém okolí.
Bohužel o založení hřbitova se nedochovaly žádné zprávy. Přesto se jeho počátky zařazují do období prvního osídlení Židy. Vysvětlení je jednoduché. Pro svou hlubokou nábožnost se Židé předně starali o své důstojné pochování, kdekoliv se usídlili, předně budovali hřbitovy.
 
Následkem válek a epidemií je polovina 15. století pro zdejší obyvatele osudná. Osídlení Židů pod tímto vlivem zaniká a obnovuje se až na konci téhož století.
 
Hřbitov je v tuto dobu zdevastovaný, přečkalo pouze několik náhrobků. V r. 1667 ale dochází k rozšíření hřbitova, poté se uskuteční ještě čtyři další, bohužel ty nejstarší náhrobní kameny jsou vlivem počasí zvětralé a nečitelné.
Zachoval se pouze jediný čitelný z r. 1647.
 
Poslední pohřeb se tu konal v květnu r. 1940.
Náhrobní kameny, zpravidla ty starší, jsou pískovcové, novější pak mramorové a různě veliké. Najdete zde nápisy hebrejské, německé, české, ale i kombinované.
Kameny se vyznačují tradičními symboly, jako jsou žehnající ruce, konvice, rostlinnou ornamentiku a symboly jmen zemřelých lidí.